Jdi na obsah Jdi na menu
 


novela veterinárního zákona č. 308/2011

9. 5. 2012

 

Novela veterinárního zákona v praxi

26.1.2012

RNDr. Jiří ZbořilNovela veterinárního zákona v praxi

Od 1. ledna 2012 vešla v platnost novela veterinárního zákona č. 308/2011, kterou se mění zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči.

 

Z pohledu myslivecké praxe obsahuje novela několik zásadních změn. Přináší uživatelům honiteb nejen nové možnosti z hlediska prodeje ulovené zvěře, ale také nové povinnosti týkající se vyšetřování ulovené zvěře, odpovědnosti za vyšetření, evidence o ulovené zvěři či archivace protokolů ….

Informace o novelizaci byly velice přesně popsány v čísle 12/2011 ve článku „Novela veterinárního zákona z pohledu ulovené zvěře“ autorů Doc. MVDr. Milana Maleny, CSc. a MVDr. Jany Horňáčkové.

Já si dovolím nové změny částečně zopakovat a pohlédnout na ně očima myslivecké praxe, očima mysliveckého hospodáře a proškolené osoby.

Vyšetření těl lovené zvěře

Uživatel honitby je povinen zajistit vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře co nejdříve po ulovení a to:

- proškolenou osobou, která je oprávněným účastníkem lovu (tzn. má vydanou povolenku nebo je na společném seznamu účastníků lovu a fyzicky se lovu účastí) nebo

- proškolenou osobou, která je uživatelem honitby nebo jeho členem (např. přímo uživatel honitby nebo člen MS apod.)

Proškolená osoba prohlédne co nejdříve po ulovení zvěř určenou k prodeji konečnému spotřebiteli, místní maloobchodní prodejně nebo do registrovaného maloobchodního zařízení pro zacházení se zvěřinou.

Osobně se domnívám, že institut proškolené osoby umožnil uživateli honitby legálně prodávat část ulovené zvěře a tím zmírnit nelegální a velmi rozšířený černý trh se zvěřinou.

Legální prodej zvěře sice představuje jistou administrativní zátěž pro proškolenou osobu, vynaložené úsilí se však vrátí formou financí za prodej zvěře za současného dodržení právních předpisů.

Dle nového znění zákona může být proškolená osoba postižena při neplnění svých povinností. Zjistí-li krajská veterinární správa, že proškolená osoba porušila zákonné povinnosti, podá podnět (vysoké škole, která vydala osvědčení) k pozastavení či odebrání osvědčení proškolené osoby. Před opětovným zahájením činnosti bude muset ještě navíc proškolená osoba absolvovat zkoušku k ověření znalostí. V jakém rozsahu a za jakých finančních podmínek již legislativa neřeší.

Z hlediska myslivecké praxe je důležité, že ulovená volně žijící zvěř, kterou lovec použije výlučně pro svoji potřebu a spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou (pokud se však jedná o zvěř vnímavou na trichinelózu, je pochopitelně povinné zajistit vyšetření na svalovce).

Prodej ulovené zvěře

Prodej zvěře realizuje uživatel honitby, nikoliv lovec nebo oprávněný účastník lovu jako tomu bylo dříve. Tato na první pohled nepodstatná změna je však velice důležitá, neboť poskytne přesnou evidenci o způsobu nakládání s ulovenou zvěří a jejím prodeji.

Uživatel honitby může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří:

a) prodávat přímo konečnému spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, nebo

b) dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena.

nebo nově:

c) dodávat do maloobchodního zařízení (restaurace), které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních."

Takže pokud například restaurace bude zaregistrována pro tuto činnost, smí odkoupit od uživatele honitby nestaženou ulovenou zvěř, která je řádně označena plombou, doprovázena lístkem o původu zvěře a je prohlédnuta proškolenou osobou s výsledkem beze změn. Takový kus smí rozbourat a připravovat z něj pokrmy

V praxi to tedy bude znamenat, že uživatel honitby bude moci prodat zvěř v kůži do restauračního zařízení, které bude registrováno Krajskou veterinární správou a bude pochopitelně splňovat podmínky registrace (obecné požadavky na bezpečnost potravin, obecné požadavky na hygienu výroby a zpracování a obecné požadavky na prostory). Přesné podmínky bude upravovat prováděcí vyhláška, která se v současné době tvoří.

Prodej ulovené zvěře přímo do restaurace představuje legální možnost odbytu ulovené zvěře a současně důležitý krok k zabránění nelegálním prodejům nelegálně ulovené zvěře do restaurace jako to bývalo a bývá běžné.

Naprosto zásadní však bude přísnost podmínek registrace restaurace stanovená vyhláškou a dále ochota a vůle majitelů restaurací o toto povolení zažádat a splnit podmínky pro registraci. Sám jsem na jejich počet zvědav.

Evidence o ulovené zvěři a nakládání s ní

Uživatel honitby je nově povinen kdykoliv na požádání Krajské veterinární správy (orgánu vykonávajícího státní veterinární dozor) předložit evidenci o ulovené zvěři a o nakládání s ní – o jejím prodeji či vlastní spotřebě.

Pravděpodobně myslivecký hospodář tak evidenci o ulovené zvěři (jaký druh, kdy, kde, kdo, číslo plomby atd.) rozšíří o evidenci postihující „co se s uloveným kusem stalo“. Zda byla ponechána pro osobní spotřebu lovce nebo byla uvedena do oběhu. Domnívám se, že takovouto evidenci již každý myslivecký hospodář vede, neboť další členy loveckého kolektivu vždy velmi zajímá, komu a za kolik byl který kus prodán…

Vyšetření zvěře vnímavé na trichinelózu

Stejně jako doposud platí, že každý kus zvěře vnímavé na trichinelozu musí být vyšetřen. Nově však dochází ke změně odpovědnosti za vyšetření, kdy od 1.1.2012 je za zajištění vyšetření zodpovědný uživatel honitby (nikoliv lovec jako dříve!!).

Odběr vlastního vzorku provádí osoby dle dohody (např. lovec, myslivecký hospodář nebo kterákoliv jiná osoba dle interní dohody v kolektivu uživatele honitby).

Vzorkem musí být čistá svalovina bez tuku v množství min 10 g a to ze svaloviny (jazyka, žvýkacího svalu, svaloviny přední končetiny, svaloviny mezižeberní, svaloviny obou bráničních pilířů).

Důležité je upozornit, že vzorek musí být zachlazený (nikoliv zamražený), musí být v nepropustném obalu, musí být řádně označený a identifikovatelný (např. číslem plomby) a musí být doprovázen vyplněnou žádankou.

Vzhledem k tomu, že je zájem vyšetřit co nejvyšší počet ulovené černé zvěře, došlo v novele ke změně ve vyšetřovacích místech a osobách, jenž mohou vyšetřování zajistit.

Vyšetření provádí Státní veterinární ústavy, v nichž probíhá vyšetření trávicí metodou a vyšetření je hrazeno státem. Vyšetření může být dále provedeno také v laboratoři schválené KVS (vyšetření i kompresní metodou, pro osobní spotřebu lovce), v níž může vyšetření provádět veterinární lékař nebo nově také odborně vyškolená osoba k provádění vyšetření na svalovce (podmínky blíže specifikuje vyhláška).

Jakmile je známý výsledek vyšetření na svalovce, je laboratoř nově povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře. V praxi budou protokoly zasílány uživateli honitby elektronicky, což je nejrychlejší a nejlevnější způsob.

Jsem přesvědčen, že v každém loveckém kolektivu uživatele honitby je ve 21. století osoba, která má emailovou adresu a je gramotná email otevřít a přiložený dokument s výsledkem vyšetření uložit či vytisknout.

Toto je velice důležité, neboť další novou povinností uživatele honitby je povinnost uchovávat protokoly o laboratorním vyšetření 2 roky a na požádání je předložit orgánům veterinárního dozoru.

Zde se domnívám, že 2 roky jsou zbytečně dlouhou dobou. Vezmu-li v úvahu, že v řadě honiteb naší republiky se již běžně loví stovky kusů černé zvěře ročně, pak je to „slušný balíček“ protokolů, které jsou předmětem archivace. Pokud však bude archivace elektronická, je vše bez problémů.

Závěrem si dovoluji konstatovat, že novela veterinární zákona stanovuje řadu nových povinností uživatelům honiteb, které mohou představovat určitou administrativní zátěž pro mysliveckého hospodáře či proškolenou osobu.

Na druhou stranu nabízí uživatelům honiteb nové možnosti, jak nakládat legálně se zvěřinou nebo jak vyšetřovat zvěř vnímavou na trichinelózu třeba v hůře dostupných lokalitách z hlediska svozu vzorků.

Jsem přesvědčen, že se v praxi s novým veterinárním zákonem rychle sžijeme a nalezneme v něm pro myslivce výhodné změny.

RNDr. Jiří ZBOŘIL

člen MR ČMMJ

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA