Jdi na obsah Jdi na menu
 


ČÁST PÁTÁ AŽ DESÁTÁ

23. 10. 2010

MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENĺ A LOV
Hlava I
Myslivecký hospodář
§ 35
(1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba

a)   má způsobilost k právním úkonům,
b)   je starší 21 let,
c)   je bezúhonná,
d)   má bydliště na území České republiky,
e)   má platný lovecký lístek,
f)   má platný zbrojní průkaz skupiny C,
g)   je pojištěna (§ 48), a
h)   složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku nebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.

(2) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě rozhodnutí o schválení nájmu honitby, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.

(3) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn

a)   vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
b)   zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,
c)   kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
d)   požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
e)   usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) až g),
f)   vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.

(4) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen

a)   prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
b)   zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
c)   navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
d)   vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
e)   evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
f)   nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů,
g)   vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
h)   provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,
i)   oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil,
j)   zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.

(5) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.

(6) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání mysliveckého hospodáře platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 až 6 a § 13 s výjimkou prokazování znalostí práv a povinností myslivecké stráže, vydávání odznaku a skládání slibu.

(7) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.

Hlava II
Plán mysliveckého hospodaření
§ 36
Vypracování plánu
(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.

(2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen "plán"). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře.

(3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.

(4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.

(5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.

§ 37
Změny a plnění plánu
Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.

§ 38
Myslivecká evidence a statistika
(1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.22)

(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.

Hlava III
Povolení lovu ve zvláštních případech
§ 39
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu
Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.

§ 40
Povolení lovu mimo dobu lovu
Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

§ 41
Povolení lovu na nehonebních pozemcích
(1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad.

(2) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.

Hlava IV
Doby lovu a jeho podmínky
§ 42
Doba lovu a podmínky lovu
(1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena, a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého lístku).

(2) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.

§ 43
Dohled ávka zvěře
(1) Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa.

(2) Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.

(3) Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5)

§ 44
Používání loveckých psů a loveckých dravců
(1) Držitel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.

(2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.6)

(3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je prováděna výuka myslivosti, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.

Hlava V
Zakázané způsoby lovu
§ 45
(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se

a)   chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
b)   lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c)   lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
d)   lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
e)   nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
f)   lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g)   lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h)   lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i)   střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j)   střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24)
k)   střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
l)   střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
m)   lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n)   lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
o)   dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p)   střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r)   lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s)   lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
t)   střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u)   lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
v)   lovit zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,
w)   používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.

(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).

(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.25)

Hlava VI
Povolenka k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění
§ 46
Povolenka k lovu
(1) Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

(2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.

§ 47
Lovecký lístek
(1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.

(2) Druhy loveckých lístků jsou:

a)   lovecký lístek pro české občany,
b)   lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem,
c)   lovecký lístek pro cizince.

(3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že

a)   je starší 16 let,
b)   má způsobilost k právním úkonům,
c)   složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,
d)   je bezúhonný (§ 12 odst. 4); k prokázání bezúhonnosti předloží výpis z evidence Rejstříku trestů;15) k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
e)   je pojištěn (§ 48).

(4) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.

(5) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých se vyučuje myslivost, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.

§ 48
Povi nné pojištění
(1) Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.

(2) Za členy mysliveckých organizací,6) které mají uzavřeny hromadné pojistné smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné současně s členským příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění členský průkaz myslivecké organizace, v němž je potvrzeno zaplacení členského příspěvku na běžný rok a uvedena poznámka, že v členském příspěvku je placeno i povinné pojištění podle tohoto zákona.

(3) Jiné osoby než uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění pojistkou pojišťovny.

Hlava VII
Kontrola a zužitkování zvěře
§ 49
Zp ůsob kontroly ulovené zvěře
(1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.

(2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.

§ 50
Ošetření ulovené zvěře
Ošetření zvěře po jejím ulovení se řídí veterinárními předpisy;5) to platí i pro ošetření usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z farmového chovu zvěře.

§ 51
Uvádění ulovené zvěře do oběhu
(1) Uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5)

(2) Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům.5) Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.

(3) Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy.5) Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou.

ČÁST ŠESTÁ
ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽĺVÁNĺM HONITBY, ZVĚŘĺ A NA ZVĚŘI
§ 52
Odpovědnost uživatele honitby
(1) Uživatel honitby je povinen hradit

a)   škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
b)   škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,6) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.

(3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.

§ 53
Opatření k zábraně škod působených zvěří
Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

§ 54
Neuhrazované škody způsobené zvěří
(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.

(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.

(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.27)

§ 55
Uplatnění nároků
(1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit

a)   u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b)   u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.

(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.

(3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě 1 měsíce uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

(4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3.

§ 56
Náhrada škod způsobených na zvěři
Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.28)

ČÁST SEDMÁ
STÁTNĺ SPRÁVA MYSLIVOSTI
Hlava I
Orgány státní správy myslivosti a jejich působnost
§ 57
Orgány státní správy myslivosti
(1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.

(2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.

(3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.

(4) Na území obcí je orgánem státní správy pověřený obecní úřad v přenesené působnosti.

(5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím a krajům.

(6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací,6) zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivosti.

§ 58
Působnost Ministerstva zemědělství
(1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech

a)   opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
b)   dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),
c)   myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
d)   uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).

(2) Ministerstvo zemědělství dále

a)   řídí výkon státní správy myslivosti,
b)   organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
c)   vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
d)   účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
e)   dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
f)   ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),
g)   pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst. 2),
h)   pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),
i)   pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),
j)   pověřuje celostátně působící myslivecké organizace6) pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,
k)   spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,
l)   zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),
m)   podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
n)   zpracovává statistická hlášení o myslivosti.

(3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.

§ 59
Působnost krajů
(1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech

a)   souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),
b)   omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1),
c)   vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
d)   prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),
e)   povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),
f)   uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).

(2) Kraj v přenesené působnosti

a)   vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
b)   organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),
c)   určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),
d)   zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),
e)   podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
f)   spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
g)   ustanovuje mysliveckou stráž (§ 12 odst. 1).

§ 60
Působnost obcí
Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti pověřené obecní úřady v přenesené působnosti.

Hlava II
Dozor v myslivosti
§ 61
(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem,29) jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě.

(2) Kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.

(3) Orgány státní správy myslivosti ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.

(4) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj.

(5) Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivosti a o jejich označení.

Hlava III
Podpora mysliveckého hospodaření a spolkové myslivosti
§ 62
(1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na

a)   zlepšování životního prostředí zvěře,
b)   podporu ohrožených druhů zvěře,
c)   oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,
d)   chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,
e)   použití dravců v ochraně rostlin,
f)   preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
g)   ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,
h)   chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti.

(2) Pravidla poskytování finančních příspěvků se připraví každoročně v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích,30) která jsou přílohou státního rozpočtu a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.31)

(3) Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.

ČÁST OSMÁ
SANKCE
§ 63
Přestupky
(1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu

a)   až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 9 odst. 3,
b)   až do výše 30 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo § 14 odst. 1 písm. a) až d).

(2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 30 000 Kč držiteli loveckého lístku, který se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45 nebo v § 49 odst. 1; může přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí věci.

(3) Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Pro přestupky, řízení o nich a výnosech uložených pokut platí obecné předpisy o přestupcích.18)

§ 64
Pokuty
(1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 40 000 Kč právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 a § 32 odst. 3, 4 nebo 5.

(2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 200 000 Kč tomu, kdo nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 61 odst. 3.

(3) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu

a)   až do výše 10 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1, § 44 odst. 1 nebo 2 nebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,
b)   až do výše 40 000 Kč uživateli honitby, který neplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 43 odst. 1 nebo uložené podle § 4 odst. 1,
c)   až do výše 200 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo § 51 odst. 1.

(4) Při nesplnění lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, lze uložit uživateli honitby pokutu až do výše 200 000 Kč; stejnou pokutu lze uložit i při nečinnosti v plnění povinností podle § 11 odst. 5 a § 36 odst. 2 a 3.

(5) Za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené.

(6) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům nesplnění nebo porušení povinností a k okolnostem, za nichž k nim došlo.

(7) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k němu došlo.

(8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(9) Pokutu vybírá a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů.32) Výnos pokuty je příjmem Státního fondu životního prostředí.31)

ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENĺ
§ 65
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.33)

§ 66
Vztah k předpisům o ochraně přírody
Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody,34) pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.

§ 67
Vztah k řízení podle jiných předpisů
V řízení podle zvláštních právních předpisů,35) které se dotýká honiteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti dotčeným orgánem státní správy

.§ 68
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).

§ 69
Přechodná ustanovení
(1) Honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003.

(2) Právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Po zániku honebního společenstva se provede likvidace.

(3) Smlouvy o nájmu honiteb, obor a samostatných bažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.

(4) Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována.

(5) Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

(6) Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivosti v rozsahu vymezeném pro pověřené obecní úřady v přenesené působnosti (§ 60).

§ 70
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 71
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2010.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.


--------------------------------------------------------------------------------
1)   § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)   § 1 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
3)   Například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů uveřejněná pod č. 127/1994 Sb. a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin uveřejněná pod č. 572/1992 Sb., dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady č. 79/409/EEC z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení Rady č. 3254/91/EEC z 4. listopadu 1991 zakazující používání nášlapných pastí, nařízení Rady č. 338/97/EEC z 9. prosince 1996 o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulující obchod s těmito druhy.
4)   Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5)   Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu.
Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.
6)   Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
7)   Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
8)   § 50 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)   Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)   Například § 20 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)   Například zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.
12)   Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)   § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
14)   § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
15)   Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
16)   § 69 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
17)   § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
18)   Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19)   § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
20)   § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
21)   Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
22)   Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
23)   § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24)   § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
25)   Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)   Například § 32 zákona č. 289/1995 Sb.
27)   Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
28)   § 101 občanského zákoníku.
29)   Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
30)   § 46 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31)   Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
32)   Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
33)   Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)   § 65 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)   Například § 126 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA